Je tady jedno z nejkrásnějších období v roce, prázdniny jsou před námi, venku svítí sluníčko a děti můžou zase běhat venku se svými kamarády a spolužáky. 
Má to ale jeden háček! Ano, je to ON, a není to mého srdce šampión, je to KOŠ NA ŠPINAVÉ PRÁDLO, který je CO? …neustále plný! Dětská trička, dívčí šaty, tepláky, legíny se neustále vrší a vrší.
Prádlo před praním nejprve roztřídíme.
Bílé, barevné, černé, někdo zvládne třídit i jednotlivé barvy červenou, modrou, zelenou a žlutou, a oddechne si až, když se o slovo místo dětí začnou hlásit puberťáci. To jejich černé období má totiž také něco do sebe, minimálně z pohledu třídění prádla podle barvy. Třídění pak samozřejmě ještě pokračuje třeba podle typu materiálu, způsobu použití atd., všichni to známe….
V čem roztříděné prádlo vypereme?
A proto, že oblečení nosíme 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, stálo by za to zamyslet se nad tím, jaké prací prostředky používáme. Už třeba i proto, že všechno dětské oblečení od KAAMO je z certifikované biobavlny, která je netoxická a byla by škoda se nešetrným praním o tento bonus připravovat.
Skutečně věříte, že se konvenční prací prostředky z prádla na konci praní vymáchají? Co si jen já z vlastní zkušenosti uvědomuji, tak třeba vůně aviváže se udrží i několik dalších praní.
A jaké prací prostředky používáte VY?
Je známo, že běžné prací prostředky v sobě obsahují spoustu „nevítaných“ složek:
- Tenzidy neboli povrchově aktivní látky
- Změkčovadla
- Bělidla
- Zásadité látky
- Enzymy
- Opticky zjasňující prostředky
- Plnidla
- Parfémy
- Tekuté prací prostředky obsahují navíc konzervanty
- O aviváži obsahující parfémy a konzervanty ani nemluvě.
To vůbec nezní jako něco, co bychom chtěli pokožce našich dětí dopřávat příliš často! A už vůbec ne dětem, které mají sklony k ekzémům nebo mají citlivou pokožku. Ale nejenom jim – minimálně dětská pyžama, dětské spodní prádlo nebo kojenecké oblečení by nemělo obsahovat zbytečné chemikálie z výroby oblečení ani z pracích prostředků.
A přesto, že ekologické praní se může zdát jako věda, je to hlavně o tom, co od praní očekáváte VY. Ať už jste skalními nebo teprve novopečenými příznivci módy šetrné k pokožce i k přírodě, tak jste tuto svoji cestu již vlastně začali.
- Začít můžete praním při nižších teplotách, tím budete šetřit energie a pomůžete naší planetě, ale s citlivou pokožkou a/nebo pocitem odpovědnosti k naší přírodě, musíte jít ještě o kousek dál.
- Začněte používat ekologické prací prostředky, na trhu je jich již spousta, jen je potřeba dát si pozor, zda se tak jen netváří.
- Nebo se můžete vydat cestou „netoxického“ praní pomocí pracích mýdel, prací sody, kyseliny citronové či octa a TAEDu (pokud perete při teplotách do 60 °C).
Já volím kompromisy a přiznávám, že tahle moje cesta ještě neskončila.
Začala jsem energiemi, na teploty vyšší než 30 °C peru snad už jen utěrky, ručníky a ložní prádlo. Sušičku nepoužívám - vlastně jednou za rok ano, když se mi děti vrátí v sobotu z jednoho tábora a hned v neděli odjíždí na druhý - to peru a suším nonstop, protože tolik oblečení, abych pokryla oba tábory nemáme. Také miluji prádlo vyfoukané na čerstvém vzduchu, samozřejmě, pokud podmínky a počasí dovolí a úplně nejvíc jsem se nadchla pro „ekologické“ žehlení. Dříve jsem žehlila všechno, i ponožky, ale teď už maximálně jen manželovy košile a na zbytek mám „systém“. Když má někdo připomínky, oháním se tím, že šetřím naši planetu. Dříve to možná byla výmluva, ale teď si dopřávám i dobrý pocit.
Druhou fází byly ekologické prací prostředky, vyzkoušela jsem jich spoustu a pořád je testuji. Ale nyní mám chuť se vydat ještě dál, cestou „netoxického praní“.
Pojďme se snažit společně, má to smysl!
Jestli to chcete zkusit se mnou, přírodní prací mýdlo s francouzským jílem od MýdLenky by vám mohlo toto rozhodnutí ulehčit. Mýdlo můžete použít na praní v ruce, třeba na cestách. Můžete s ním předeprat silněji znečištěné prádlo, než ho vložíte do pračky. A můžete ho také přidat nastrouhané přímo do pračky, buď jen tak nebo s dalšími přísadami. Vhodné je také na výrobu pracího slizu.
