Rychlá móda

Víte, co to znamená rychlá móda? Říkali jsme si, že by vás to mohlo zajímat, a tak jsme sepsali pár poznatků, které jsme k tomuto tématu posbírali.

Termín „rychlá móda“ vyjadřuje skutečnost, že módní průmysl neustále zrychluje dodávání nových kolekcí do obchodů. Doba výroby a dodání se zkracuje na minimum, vyrábí se v menších množstvích, neustále se dopravují novinky do obchodů v celkovém objemu větším než kdy jindy. Pro představu, od roku 2002 do současnosti se prodej oblečení celosvětově zdvojnásobil z 1 bilionu dolarů skoro na 2 biliony. Toto číslo dělá z módního průmyslu 7. největší ekonomiku světa (např. hrubý národní produkt šesté Francie činil v roce 2015 2.5 bilionu dolarů). Business s módou je mnohem větší než například prodej počítačů a elektroniky.

Šatníky přeplněné oblečením, které nenosíme.

Tato čísla by ale nebyla tak ohromně vysoká, pokud by zákazníci všechno to vyrobené oblečení nekupovali. Výrobci těží z posedlosti některých zákazníků „musím to mít hned teď“, z obrovského počtu lidí, pro které se odpoledne strávené v nákupním centru stalo tou nejlepší zábavou či z povrchnosti, která hodnotu člověka staví častokrát na zevnějšku. Oblečení nakupujeme čím dál více a současně ho stále rychleji vyhazujeme.

Výsledky statistik jsou alarmující:

• Průměrný zákazník nakoupí o 60 % více kusů oblečení a ponechá si je asi poloviční dobu než před 15 lety.
• Jeden člověk nakoupí v průměru 13 kilogramů oblečení za rok (Američan 37 kg, Australan 27 kg!).
• Podle odhadů ale všichni máme ve svém šatníku zhruba 30 % oblečení, které jsme za posledních 12 měsíců neměli ani jednou na sobě.

Neférový přístup k pracovníkům v textilkách

Výroba takového množství oblečení vyžaduje také hodně pracovníků a módní průmysl tím pádem představuje významného zaměstnavatele především v rozvojových zemích (zaměstnává skoro 300 miliónů lidí což je zhruba stejně jako počet obyvatel USA). To vypadá na první pohled dobře, protože dává lidem práci. Problém ale je, že konkurence a tlak zákazníků na nízké ceny snižují výrobcům textilu marže. Proto výrobci šetří na platech pracovníků a výsledkem je, že přes 50 % pracovníků v textilním průmyslu nebere ani minimální mzdu v příslušné zemi, nejsou zajištěny základní pracovní a bezpečnostní podmínky a k práci jsou nuceny také děti.

Trička a džíny ničí planetu a naše zdraví

Výroba oblečení ale také zásadním způsobem přispívá k ničení naší planety. Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem (hned po průmyslu ropném). Negativní vlivy jsou v průběhu celého životního cyklu oblečení: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. V textilní výrobě se využívá hlavně bavlna, která je ale náchylná k mnoha chorobám, a proto se hodně chemicky ošetřuje. Kvůli postřikům je bavlna nejjedovatější ze všech plodin – na postřiky se ročně spotřebuje skoro 30 milionů kilogramů pesticidů. Používání pesticidů má také negativní vliv na zdraví pěstitelů. Při zpracovávání bavlněných vláken se požívají další nebezpečné látky – toxické chemikálie, oleje, vosky a dalších substance.

Všechny tyto chemikálie se používají při pěstování bavlny a výrobě oblečení ze dvou důvodů – aby výroba oblečení byla rychlá a levná. Každý jiný způsob je pomalejší a dražší. Zajistit ekologickou likvidaci takového množství jedovatých odpadů by však bylo finančně náročné, a proto tyto jedovaté látky znečišťují naše oceány, řeky a negativně ovlivňují život v nich a kolem nich (například ročně se do oceánů dostane půl milionu tun odpadových mikrovláken). Zbytková množství těchto jedovatých látek také zůstávají v oblečení a mohou způsobovat zejména dětem zdravotní problémy, od kožních reakcí až po snížení celkové obranyschopnosti organismu. Chemikálie také poškozují bavlněná vlákna, a proto oblečení méně vydrží a rychleji se opotřebuje.

Bavlna je navíc ohromně náročná na vodu. Bavlník potřebuje hodně tepla, proto se pěstuje hlavně v oblastech, kde je sucho. Do těchto míst se ale musí dopravovat neuvěřitelná množství vody na zavlažování – ročně 93 miliard m3 (takové množství vody by stačilo pro 5 miliónů lidí). Více o spotřebě vody při pěstování bavlny si můžete přečíst v našem článku „Biobavlna – méně známý způsob, jak šetřit vodou“.

Pojďme si to společně shrnout:

• Oblečení kupujeme čím dál více a častěji a výroba čím dál více zatěžuje přírodu.
• Protože ale kupujeme oblečení více, něž potřebujeme, tak ho také více a častěji vyhazujeme a opět zatěžujeme přírodu odpady z umělých vláken nebo z bavlny, která je ale zatížená jedovatými látkami.
• Levná výroba s využitím chemikálií oslabuje bavlněná vlákna a oblečení méně vydrží.
• Nadbytek levného oblečení ve vyspělém světě je vykoupen mizerným životem pracovníků v textilním průmyslu a zbytečným ničením naší planety.

Myslíte si, že tento způsob výroby oblečení může fungovat do nekonečna? Je takovýto přístup udržitelný? Podle našeho názoru je potřeba něco změnit. Ale o tom vám napíšeme zase příště.

Váš KAAMO